Stručně o Bílé vlajce
Bílá vlajka si vytyčuje za cíl spojit znatelným pozitivním étosem všechny lidi, kteří vyznávají nebo jsou ochotni v určitých oblastech podporovat jistý standard v mezilidských vztazích a dobrovolně se k iniciativě přidají. Dalo by se říct, že základním úmyslem je poukázat na elementární pocit vzájemné sounáležitosti, který je pro mnohé bytosti snadno dosažitelný navzdory odlišnému založení a přesvědčení druhých za předpokladu, že si stanoví určitá základní společná pravidla soužití a případného řešení konfliktů. Zatím neexistují žádné oficiální stanovy nebo veřejný manifest, který by reprezentoval společný záměr, přesto by již z těchto slov mělo být dobře patrné, jeké principy jsou pro nás stěžejní. Můj osobní pokus o shrnutí myšlenky tohoto hnutí je motto o vzájemném naslouchání, porozumění a dohodě, ale předpokládám, že se časem někomu podaří lépe vystihnout charakter našeho svobodného společenství.
Přijetím symbolu bílé vlajky (i neveřejným) se v našem pojetí přihlašujeme k důslednému vyžadování upřímnosti a otevřenosti v důležité komunikaci. Kde se tohoto nedostává, nelze očekávat vzájemné porozumění, a to značně omezuje (ne-li znemožňuje) možnosti rozumně se dohodnout ke spokojenosti zúčastněných. Bílá vlajka symbolizuje víru v lidskou schopnost vyjít si vstříc. Spojuje, aniž by zároveň jedince stavěla proti ostatním. Odstraňuje strach z mezilidského kontaktu. Představuje podanou ruku všem, kteří stejně jako my podávají ruku.
Věřím, že nemalá část světové populace již podobné hodnoty dávno vyznává a další většinová část by je s nadšením přijala, kdyby měla snadnou možnost přesvědčit se o výhodnosti a blahodárnosti takového druhu setkávání (koexistence/spolubytí - navrhněte něco výstiženějšího, prosím). Jak se alespoň zdá v oblasti pobytu autora tohoto textu, bloumá světem zbytečně mnoho popuzených, snad zoufalých a bezmocných, pravděpodobně ošklivě zlomených a častokrát k vnějšku nepříjemných lidí, kteří v takovém stavu setrvávají převážně jen z toho důvodu, že nemohou vykonávat to, co milují. My všichni jenž jsme přesvědčeni o tom, že by pramálo mohlo komu uškodit, kdybychom dělali to, co milujeme, se pojďme svobodně sdružit za účelem dopomáhat si k takovému stavu. Poučme se od těch, kteří již dávno ke spokojenosti své i svého okolí činí vše s láskou. Buďme vždy otevřeni kritice a důkladně zkoumejme důsledky našeho počínání.
Nošením symbolu dáváte najevo, že vám záleží na harmonickém soužití s ostatními, že nechcete bezohledně působit proti vůli druhého a jste ochotni vyslechnout jeho názor a brát na něj ohled. Společně takto můžeme dát dohromady cosi jako federaci lidí, krajů a států dobré vůle. Beze strachu si vzájemně udělit cosi jako univerzální lidské právo na sebeurčení, tedy právo žít v takovém světě, který mi ve všech lidsky ovlivnitelných ohledech vyhovuje. Z naší spolupráce mohou vzniknout skutečně nezávislé a lidem prospěšné instituce. V podobném duchu snad jednou vzniknou stručné stanovy, které budou srozumitelně charakterizovat náš postoj, Bílá vlajka jako taková však zůstane především o osobním odhodlání vést život zbavený neodůvodněné zášti k druhým lidem.
